Prohlášení poplatníka: proč ho podepsat a co se stane, když ne

Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti je papír, který zaměstnanec podepisuje u zaměstnavatele, aby mohl uplatnit daňové slevy už v průběhu roku. Zní to jako formalita. V praxi je to rozdíl několika tisíc korun ročně.

Co podpisem získáte

Bez prohlášení strhne zaměstnavatel plnou zálohu na daň, tedy 15 % z hrubé mzdy (u vysokých příjmů 23 % z části nad hranicí). S podepsaným prohlášením se od zálohy odečte měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč.

Na hrubé mzdě 35 000 Kč to znamená tohle:

• s prohlášením: záloha na daň 5 250 − 2 570 = 2 680 Kč
• bez prohlášení: záloha na daň 5 250 Kč

Rozdíl je 2 570 Kč měsíčně, tedy 30 840 Kč za rok. Kdo prohlášení nepodepíše, o slevu úplně nepřijde. Dostane ji zpátky až po podání daňového přiznání nebo po ročním zúčtování. Jen na ni bude čekat do jara.

Kromě slevy na poplatníka se prohlášením uplatňují i další slevy a daňové zvýhodnění na děti. Ty se do měsíční zálohy propisují stejným způsobem.

Podepsat jde jen na jednom místě

Tohle je nejčastější chyba. Prohlášení může mít zaměstnanec za jeden kalendářní měsíc podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. Ne u dvou najednou, i když u obou pracuje na malý úvazek.

Když se to stane, řeší se to zpětně: slevu lze uplatnit jen jednou, takže druhý zaměstnavatel měl srazit vyšší zálohu. Rozdíl se dopočítává a vrací, což znamená opravné přehledy a vysvětlování. Není to katastrofa, ale je to práce, které se dalo předejít jednou otázkou při nástupu.

Máte-li dvě zaměstnání, podepište prohlášení tam, kde máte vyšší příjem. Sleva se tam využije celá.

Do kdy ho podepsat

Prohlášení se podepisuje do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec nastoupil. Když se to nestihne, sleva se za ten měsíc do zálohy nedostane.

U pokračujícího zaměstnání se prohlášení každoročně potvrzuje. V praxi to znamená, že vám ho účetní nebo personalista na začátku roku dá znovu podepsat. A stojí za to nenechat ho ležet na stole.

Dohody: kdy se místo zálohy sráží 15 %

U dohod je to trochu jinak a stojí to za pozornost, protože se v tom dělají chyby.

Pokud z dohody nevzniká účast na pojištění (u dohody o provedení práce s odměnou pod 12 000 Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti pod 4 500 Kč) a zaměstnanec nepodepsal prohlášení, použije se místo zálohy na daň srážková daň 15 %. Ta je konečná, zaměstnavatel ji odvede a tím je to vyřízeno.

Rozdíl je zásadní:

• Se srážkovou daní se příjem nemusí uvádět do přiznání. Je to jednoduché, ale slevu na poplatníka z něj nevyužijete.
• Se zálohou na daň (tedy s podepsaným prohlášením) se sleva uplatní hned a u nižších odměn často vyjde daň nulová.

Konkrétně: u odměny 9 000 Kč na dohodu o provedení práce bez prohlášení odejde srážková daň 1 350 Kč a zaměstnanec dostane 7 650 Kč. S podepsaným prohlášením je záloha po slevě nulová a dostane celých 9 000 Kč.

Pro brigádníka, který jinde nepracuje, je tedy podpis prohlášení jednoznačně výhodnější. Pro studenta, který má hlavní práci jinde a prohlášení má podepsané tam, je naopak srážková daň jednodušší cesta.

Co s tím jako zaměstnavatel

Tři věci, které se vyplatí mít zavedené:

1. Ptejte se při nástupu, jestli má zaměstnanec prohlášení podepsané jinde. Jedna otázka ušetří opravné přehledy.
2. Nechte prohlášení potvrdit na začátku každého roku. Nejde o nový podpis celého dokumentu, ale o potvrzení, že údaje platí.
3. U dohod si ujasněte režim dopředu. Brigádník, který dostane o 1 350 Kč méně, než čekal, se ozve. A bude mít pravdu, že mu to nikdo neřekl.

Kdy se ozvat

Když si nejste jistí, jestli máte prohlášení podepsané správně, nebo když zjistíte, že bylo podepsané na dvou místech, dá se to napravit. Čím dřív, tím jednodušeji. Pro firmy je tohle běžná součást mzdové agendy, kterou vedeme.

Sazby a částky v článku platí pro rok 2026.